Hrdina stříbrných dvacítek se vrací po těžkém zranění: Chci jen dostat férovou šanci, nic víc

Loni v červenci to lehce přehnal s přípravou, v únavě si přivodil těžký karambol. Přetržený zkřížený kolenní vaz si vyžádal operaci, následné komplikace, nekonečnou rehabilitaci a těžké chvíle pro psychiku mladého sportovce. Nyní je budoucnost Anaheimu zpátky, jak fyzicky, tak se správným vnitřním nastavením. „Základem je pořád pracovat, zlepšovat se ve všem, co můžete ovlivnit, protože řadu věcí za vás řeší jiní,“ říká Tomáš Suchánek.

Jak moc jste nadržený na návrat do hokejového byznysu?
„Jsem obrovsky natěšený. Rok pauzy mi hodně vzal, na druhou stranu to bylo i k něčemu užitečné. Absolutně jsem resetoval hlavu. Přijde mi, že s chutí a motivací jsem na tom jako nikdy předtím. Snažím se ve všem hledat pozitivum. Jasně, přišel jsem o celou sezonu a o šanci bojovat o pozici v NHL, ale o to víc se můžu těšit na další pokus.“

Kdy vám během celého martyria bylo nejhůř?
„První měsíce po zranění. Když jsem se loni v září přijel ukázat do Anaheimu, zrovna se zranil John Gibson. Na měsíc a půl. V tu chvíli mi došlo, jak blízko jsem mohl být prvnímu startu v NHL, blízko tomu být s Lukášem Dostálem nahoře ve dvojici. Tam mě to zamrzelo strašně moc. Postupem času jsem se smířil s tím, že nic nenadělám a snažil se dívat do budoucna.“

Můžou vás promarněné měsíce zocelit?
„Stoprocentně. Myslím si, že všechno ostatní, co mě potká, bude proti tomuhle prkotina. Šlo o mé první velké zranění, dost mi to otevřelo oči, upravilo myšlení a zároveň poučilo.“