České judo zasáhla smutná zpráva. V sobotu věku pětadvaceti let zemřel Adam Bydžovský, jeden z nejlepších juniorů své doby a sedmý muž juniorského mistrovství světa na Bahamách. V neděli to oznámil Krajský svaz juda hl. m. Prahy.
„Byl to judista se skvělým citem pro pohyb, který se dokázal na každý zápas velice dobře připravit,“ uvedl reprezentační trenér Václav Sedmidubský. A ocenil i jeho vystupování mimo tatami.
„Skvělý kluk do party, který vyrostl v malém klubu bez tlaku na výkon v žákovských nebo dorosteneckých kategoriích. Proto byl také hrozně vděčný za příležitosti, které dostal a které si vybojoval. Je to obrovská ztráta pro celé judo,“ dodal.
Bydžovský byl členem oddílu TJ Sokol Žižkov. V mládežnických kategoriích patřil k největším českým nadějím: získával republikové tituly či oslavil dvě medaile z juniorských evropských pohárů.
Po přechodu do seniorské kategorie vybojoval dva domácí tituly ve váhové kategorii do 73 kilogramů a startoval na mistrovství Evropy družstev 2022.
Později se dal na dráhu kouče a vedl své nástupce. Lidé z jeho okolí se shodují, že měl cit i pro trénování.
„Adama jsem poznal asi v jeho 14 letech, když jsem přišel na Žižkov,“ vzpomínal Petr Smolík, jeho osobní trenér a bývalý místopředseda Českého svazu juda. „Byla tam tehdy dobrá parta kluků a Adam díky tomu vyrostl v úspěšného závodníka. I když byl Adam místy trochu tvrdohlavý, tak práce s ním byla velice inspirativní. Byl cílevědomý sportovec, ale především slušný a poctivý kluk, se kterým byla legrace. Popravdě si pořád ještě neuvědomuji, že se s ním už nepotkám, a protože byl velice přátelský, tak si myslím, že stejně je na tom mnoho dalších jeho kamarádů a judistů.“
O čemž svědčí i obrázky z nedělního Grand Slamu v Astaně. Český reprezentant Adam Kopecký zde vybojoval bronz. Po zisku medaile na kamaráda hned vzpomínal a vedle cenného kovu ukazoval i jeho fotografii.
Přiznal, že během zápasů prožíval rozpolcené emoce. Se svým jmenovcem dlouho trénovali na Folimance a potkávali se i mimo žíněnku.
„Cítil jsem, že byl Adam dnes se mnou na tatami,“ prohlásil Kopecký. „Věřím tomu, že se na mě díval a dodával mi sílu. Tahle medaile je pro něj.“
